Hodně štěstí , Spejble a Hurvínku
Včera jsem procházela náměstím v Plzni a nešlo si nevšimnout novinky, kterou jsem si hned vyfotila . Sochy Spejbla a Hurvínka . Je tam od úterý , takže novinka čerstvá . Bez nadsázky se dá říct, že je to teď v Plzni největší terno a na focení čekala řada . Je pěkný , když se takhle něco udělá pro lidi pěknýho . Otázka je, jak dlouho to vydrží v neporušeným stavu - lidi jsou zlý a ničí všechno . Obzvlášť na náměstí , kde už to schytaly kašny , betlém a nedávno i ty nově vysazený stromy za Spejblem a Hurvínkem . Rozkopali je po celým náměstí a zničili , lidi si ničeho neváží . Náměstí sice je monitorováno kamerama , ale to není k ničemu . Obdivuju za odvahu ty , kdo to tam umístili , protože několika roční práce paní sochařky přijde zcela jistě bohužel vniveč . Takže i proto jsem ráda , že jsem se tam dostala včas , protože po každý noci v centru nevíte dny ani hodiny , jak dlouho to bude než to zničí . Takže naším dřevěným klukům přeju dlouhý " dožití " a hodně stěstí .
Bronzové sousoší Spejbla a Hurvínka zdobí od 7. července plzeňské náměstí Republiky. Umělecké dílo bylo vytvořeno ke 100. výročí vzniku loutky pana Spejbla a děti jistě potěší, že mají loutky pohyblivé hlavy a Hurvínkovi se protáčejí oči.
Sochy vytvořila umělkyně Lea Vivot. Ta se narodila v roce 1948 v Horní Temenici jako Drahomíra Hekelová. V Praze vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu a poté absolvovala několik sochařských kurzů Marina Mariniho v Miláně. Dále studovala v USA i v Kanadě. Jejími typickými díly jsou bronzová sousoší v životních velikostech, často i kontroverzní. Součástí sousoší bývají i lavičky.
Loutku Spejbla poprvé načrtl Josef Skupa na sklonku roku 1919 na balicí papír a život mu vdechl řezbář Josef Nosek. Trvalo téměř rok, než se Spejbl dostal na jeviště a lidé jej zpočátku mohli vídat společně s Kašpárkem. Neměl to ale jednoduché a od Kašpárka dostával víceméně na frak. Skupa, který strávil velkou část svého života v Plzni, si pro loutku představoval honosnější roli. Vše se změnilo až příchodem Hurvínka v roce 1926. Neposedný synek vdechl Spejblovi elán do života a popularita těchto loutek už jenom stoupala.
Sousoší nechal vytvořit Nadační fond Plzeň Sobě. Loutky sedí na lavičce nedaleko Muzea loutek, kam můžete zavítat a zjistit tak více nejen o historii Spejbla a Hurvínka, ale i o slavné tradici plzeňského loutkářství. Na druhou sochu těchto postav pak narazíte v Šafaříkových sadech, kde stojí od roku 2002.