Žádost o elektrickej vozík - jako výstup na Sněžku
Téměř my všichni s dětskou mozkovou obrnou máme kromě klasickýho vozíku i vozík elektrickej . Máme na dva nárok a vždycky to tak bylo . Když jsem byla malá , tak neexistovalo, aby děti měli električák . Pamatuju doby, kdy byl až od 16 let ,ale i tak ho málokdo dostal. Byl to takovej nesplněnej sen . Já sama jsem měla první električák až v 21 letech. Mohla jsem ho mít dřív, ale žila jsem v místech, kde až tak nebyl potřeba a vždycky mě někdo pomohl , ale bylo jasný , že pokud jsem se chtěla osamostatnit a žít bez rodičů , musel se někdy pořídit .Každá pojišťovna má na přidělení vozíku jiný podmínky- ta moje VZP takový , že radši se naučíte chodit .Záměrně tu nepíšu o možnosti nadací . Teď jak to je standardní cestou .
Pokud máte už jeden vozík, musíte zkontaktovat tu firmu, aby zjistila, jestli ten vozík není ještě náhodou moc dobrej. A jestli novej nepotřejete zbytečně. Přijedou, omrknou a vynesou verdikt . Zpráva se posílá pojišťovně. Nutno říct, že nárok na električák byl tenkrát jednou za 7 let , což když električák používam denně je fakt nedostatečný , odchází baterie, kola, všechno .
Všechno začíná tim,že si musíte vybrat vozík , vyzkoušíte si ho,změří vás , vyberete si barvu, prostě všechno . Přitom stále nevíte , jestli ho vůbec budete nakonec mít . Začíná kolečko po doktorech . Neurolog nebo rehabilitační doktor , vám musí napsat doporučení . Dále musíte na ortopedii , na oční a k psychologovi . Každej doktor má svoje papíry, který musí vyplnit . Ten první - musí vypsat doslova všechno, od stupačky až po poslední šroubek . Já měla celkem problém s očním a psychologem . Ani k jednomu nechodim a teď, kde je sehnat . Oči mam zdravý a k psychologovi taky nedocházim . Aby mě někde přijali byl hroznej problém . Když se to povedlo a dali mi zelenou, tak často na ty papíry koukali jak husa do flašky , protože nevěděli co tam napsat . Musim podotknout , že stačí jedna špatná věta , třeba i právě od očního a všechno je v háji . Je špatně, když blbě vidíte, ale je taky špatně, když vidíte nějak moc dobře . Sebemenší kravina a komise vám vozík vůbec neschválí. U psychologa jsem byla 2 x u prvního mi řekli,že mi to nenapíšou a nazdar . Druhej pokus byl úspěšnější , tam jsem byla 3 hodiny . Jen proto ,že paní doktorka nevěděla , co má vlastně na mě vyšetřovat . Mentální postižení prostě nemám , i když pojišťovně by se to jistě hodilo . Člověku elektrickej vozík lidem s mentálním handicapem prostě neschválí . Proklepla si mě dokonale , včetně testu pro psychopaty , takový ty skvrny a testu pro řidiče . Ono totiž to nemá nějakej společnej manuál . Záleží na každým doktorovi . U rehabilitačního jsem musela podstoupit svalovej test . Električák se nedává ani tak kvůli kvůli tomu, že nechodíte , ale jak máte postižený ruce, takže tohle vyšetření je asi nejdůležitější . Čekala jsem nějaký stroje a tak na to . Kdepak, hezky ručně , zmáčknout doktorovi prsty ,aby zjistil jakou mam sílu, otočit ruku a to bylo snad všechno . Nemusim psát , že pokud máte v rukou moc síly , pro pojišťovnu to znamená , že električák nepotřebujete a máte dle nich ruce zdravý ,ale když máte zase málo síly, je to špatně taky, protože je máte na řízení električáku zase postižený moc . Samozřejmě i všechny ty posudky mají určitou trvanlivost , takže je to i závod s časem . Mě všechno trvalo oběhat asi 8 týdnů . Sami doktoři kroutí nad těma všema vyšetřeníma hlavou a přijdou jim absurdní .
Když máte všechno sesbíráno , jdete s tim na pojišťovnu , tam se dozvíte , že jednou za čtvrt roku se schází nějaká tajná komise , která rozhodne o tom , jestli vám ten vozík vůbec půjčí, ano,půjčí. Vozík není váš,ale je to majetek pojišťovny . Plnou částku vám taky nikdy nezaplatí a zbytek platíte ze svýho . Třešnička na dortu je, že vy u tý komise vůbec nejste, nikdy vás neviděli a rozhodujou se pouze na základě těch zpráv od doktorů . Vítejte v ČR . Po čase vám přijde dopis, kde píšou jak to dopadlo - buď zamítnuto , hrazeno částečně , nebo úplně . Mě konkrétně přišlo , že mi to schválili částečně , takže jsem to musela doplatit ze svýho . Pak teda musíte znova zavolat tý firmě, kde jste si vozík vybrali a oni začnou s výrobou .Stojí 135 tisíc . Ty, co vyrábí vozíky mají ty ceny schválně nechutně předražený a s pojišťovnama jsou furt ve sporu . A kdo to odnáší ? my, co ten vozík potřebujeme .
Starej električák musíte pojišťovně vrátit , byť mě by se ještě jeden električák hodil , ale šikovně si to udělali tak , že je jejich . Je to prý proto ,že tyhle vozíky ještě někde slouží . Tomu se můžu jen zasmát , protože když už to prošlo i přes pojišťovnu,že je v dezolátním stavu , nikomu jinýmu sloužit nemůže . Takže takhle , je to stres a strach . Ono i najít doktora, kde třeba nejste zaregistrovaný , aby vám to vůbec byl ochoten napsat je zázrak . Když to tak vezmu , tak jediný , kdo ví, co tam napsat jsou ty, který se kolem mě motají pořád - ortoped , neurolog a rehabilitační lékář. Ostatní s tim vůbec nemají zkušenosti a řekla bych,že je to tý pojišťovny i záměr , prostě ,aby to někdo pokazil a oni za mě nemuseli ten vozík platit . Tohle byl můj druhej električák a nejvtipnější na tom je , že všechno musíte absolvovat znovu . Včetně psychologa , jakoby jste za těch 7 let najednou získali mentální handicap . Prostě pojišťovna dělá všechno proto, aby vám to co nejvíc ztížila .
Dojímá mě, kolik je třeba inzerátů na ojetý elektrický vozíky , sice jsou levnější ,ale je tam jeden zádrhel - baterie , nikdy nevíte v jakým je stavu a taky se musí vyměňovat . Takže často lidi vidí jen to, že je to levný, ale,že třeba budete pak muset kupovat novou baterii za 50 tisíc a tolik třeba opravdu stojí , na to nepomyslí , takže se to finančně vůbec nakonec nevyplatí . No a že lidi co to mají na inzerát vůbec nemusí podstupovat žádný lékařský vyšetření nemusim ani psát . Takže v klidu se na tom může prohánět nějakej magor a všem je to fuk . Zatímco vy musíte k psychologovi, aby jste náhodou neměli choutky třeba narážet schválně do lidí. Občas se někde objeví, že třeba vozíčkář někam vjel pod auto nebo jel na silnici . Věřte,že tohle neudělá nikdo z nás , kdo má vozík přes pojišťovnu . Už jen proto, že máme hlavu zdravou a prošli jsme všema těma doktorama . Troufam si říct , že nikdo po tomhle nechce riskovat tím, že ten vozík rozbije nebo i sebe . Víme, jak byl drahej a co všechno to vůbec obnášelo ho dostat . Tohle dělají jen ti, kdo žádný "zkoušky " skládat nemuseli a mají ty vozejky právě z inzerátů . A jen tak mimochodem, električák od pojišťovny si nejde pojistit a proč asi. Není ani váš , takže pojišťovna si pojistí v případě nehody , že všechno zaplatíte vy i s nějakým tim penále . Jsou chytrý a ne málo.
Takže takhle to vypadá v kostce, když chcete mechanickej , pojišťovna už rovnou vám ho zamítne , jako se to stalo mě a já dala ze svýho . Přece vám nebudou dávat dva, byť na to máte nárok a ten čas už uplynul . A když milostivě souhlasí stejně musíte zase oběhávat doktory, i když teda na mechaničák jich už tolik není. Ale nevim jak je to teď, protože často si ty podmínky pojišťovny mění . Jak píšu nahoře, každá pojišťovna to má jinak a přejít jinam nemůžu , protože by mě ty vozíky sebraly . Co dodat ? můžu vám jen popřát, abyste nikdy elektrickej vozík nepotřebovali . Nikdo vám to totiž neuhlehčí , ani ty, co by měli a holedbají se v reklamách , jak vám při invaliditě strašně pomůžou . Možná tak přispějou na berli , ale vozíky a hlavně ty elektrický to už je strašnej problém .Ale to samozřejmě ví jen ty, kdo s tim má zkušenost.